Oficiální název: |
Česká republika (Česko nebo ČR jsou zkratky) |
Datum vzniku: |
1.1.1993 |
Hlavní město: |
Praha |
Poloha: |
Střední Evropa, vnitrozemský stát |
Sousední země:
|
Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko |
Počet obyvatel:
|
10 524 167 (dle sčítání lidu v roce 2021 – probíhá jednou za 10 let, vzhledem k uprchlické vlně z Ukrajiny se mohou informace lišit) |
Oficiální jazyk:
|
Český jazyk |
Rozloha:
|
78 866 km² |
Měna:
|
česká koruna |
Politický system:
|
Česká republika je demokratický stát. V čele státu stojí prezident. Základní zákon ČR – Ústava České republiky. Státní moc je dělena na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. |
Prezident ČR:
|
Petr Pavel (od roku 2023, volební období je 5 let) |
Státní symboly:
|
Česká republika má celkem 7 státních symbolů, které vymezuje zákon – velký a malý státní znak, vlajka, hymna, trikolora, státní pečeť, vlajka prezidenta republiky.
- jsou projevem státnosti
- vyjadřují historii státu
- vyjadřují územní vývoj
- vyjadřují státoprávní povahu
- vyjadřují národní identitu
- stát se jimi prezentuje i ve vztahu k jiným státům
|
Administrativní členění:
|
Území celé České republiky je děleno kvůli správě státu do menších jednotek.
- regiony soudržnosti (celkem 8): Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko
- Kraje (13 + hlavní město Praha): Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj
|
Národnostní složení:
|
česká, moravská, slezská národnost |
Náboženství:
|
většina populace bez vyznání (případně křesťanství, ze kterého vychází mnoho tradic) |
Počasí:
|
proměnlivé, časté střídání teplot |
Podnebí:
|
mírný pás |
Nejvyšší hora:
|
Sněžka 1602 m.n.m |
Největší chráněná krajinná oblast:
|
Beskydy |
Řeky:
|
např. Vltava, Labe, Morava, Dyje, Odra, Opava… |
Největší rybník:
|
Rožmberk |
Největší jezero:
|
Černé jezero |
Největší vodní nádrž:
|
Lipno |
Ústecký kraj leží v severozápadních Čechách. Žije zde přibližně 812 tis. obyvatel. Nejvíce obyvatel žije v krajském městě Ústí nad Labem.
Rozloha: 5 339 km2 (6,8 % území České republiky)
Sousedé: Německo, kraje: Liberecký, Středočeský, Karlovarský a Plzeňský
Administrativní členění – 7 okresů: Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Teplice, Louny, Most a Chomutov. Celé území je součástí Severočeského kraje.
V Ústeckém kraji je 354 obcí, z toho má 54 statut města, 9 status městys a 5 statutárního města. Hustotou osídlení se jednotlivé oblasti kraje liší.
Poloha Ústeckého kraje předurčuje nejen k mezinárodní hospodářské, ale i kulturní spolupráci. Zároveň kraj leží na hlavní evropské silniční a železniční dopravní ose z Berlína přes Prahu na Vídeň.
Ústecký kraj byl v minimálně posledních padesáti letech poznamenám těžkým průmyslem – stal se energetickým zdrojem republiky (těžba hnědého uhlí, uhelné elektrárny, energetika). Přestože je v Ústeckém kraji vysoká koncentrace těžkého průmyslu, patří kraj z hlediska přírodních poměrů a úrovně biodiverzity k nejbohatším regionům Čech. Podíl zvláště chráněných území na celkové výměře kraje proto patří k největším v České republice.
V Ústeckém kraji (ÚK) je mnoho přírodních krás. Nachází se zde Krušné hory, České středohoří, Lužické hory, zajímavé skalní útvary Tiských stěn a Českého Švýcarska i labská vodní cesta s Portou Bohemica. Do Ústeckého kraje zasahují také Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, Lužické hory, České středohoří a Národní park České Švýcarsko. V kraji se nachází také mnoho léčivých pramenů (Lázně Teplice, Bílina) i termálních pramenů (koupaliště v Ústí nad Labem a v Děčíně). Po celém území je mnoho historických památek, hradů a zámků, památkových rezervací a turistických zajímavostí, včetně té, která je zapsaná na seznamu UNESCO: Krušnohoří – Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří (2019).
Tipy na výlety po ÚK pro vás pravidelně zpracováváme, najdete je zde.
Více informací o památkách ÚK a o ÚK najdete např. zde:
Krajské město Ústí nad Labem –
Stručná historie města Ustí nad Labem:
První písemný doklad o Ústí nad Labem pochází z roku 1056/1057 (zakládací listina – kostel sv. Štěpána v Litoměřicích).
- za panování Václava I. (1230 – 1253) – patřilo město k nejstarším českým královským městům (významné centrum)
- ve 13. století bylo město obehnáno hradbami a vedle staršího kostela sv. Vojtěcha postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie
- funkci strážního hradu na Labi plnil hrad Střekov
Po Husitských válkách byl rozvoj a život královského města přerušen.
- nevýraznější rozvoj nastal v době panování rodu Jagellonců (1471 – 1526), který je spojen s úspěšným rozvojem celých severozápadních Čech, především oblasti dolování a zpracování stříbra a cínu (horní město Krupka, Telnice, údolí řeky Labe-Stříbrníky nebo Roztoky)
V době renesance – 16./.17. sto došlo k rozvoji kultury, mezi významné rody patřili Salhausenové, nebo Kelblové z Geysingu.
- drastickým zásahem do života obyvatel města byla doba třicetileté války (1618-1648) – pustošení města, řada obyvatel odešla do Saska
1813 – zničena řada vesnic, poškození města Chabařovice, šíření epidemií, drancování, rabování…nejvýznamnější rozkvět nastal až během následujících let –– výhodná poloha města byla využívána jako dopravní křižovatky
- na rozvoji se podílely historické šlechtické rody (Nosticové z Trmic, Chotkové z Velkého Března) i nově vzniklé podnikatelské rodiny, např. Wolfrumů nebo Schichtů
Během třicátých let 19.st. – strženy městské hradby a brány, rozvoj dopravy a průmyslu – vedle cukrovarů, lihovaru, textilní výroby, se symbolem města stala od roku 1856 chemická továrna (Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem)
V době První republiky – 1918 – německá politická reprezentace v severozápadních Čechách odmítla být součástí nově vzniklé Československé republiky a požadovala právo na národní sebeurčení v rámci tzv. provincie Deutschböhmen – nepokoje, rabování, vstup československé vojenské jednotky do města pro sjednání pořádku – tím se Ústecko stalo fakticky součástí Československa
V době okupace, 2. světové války byla vyostřená mezinárodní situace, budování systému pohraničního opevnění
- října 1938 – Mnichovská dohody (dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu), součást Německa
- nálety 8. americké letecké armády na Ústí nad Labem ve dnech 17. a 19. dubna 1945
- útoky sovětských bitevních letadel na Chlumec a Telnici 8. května 1945
- vyhnání a vyvraždění židovských obyvatel města za války
- vyhnání a odsun německého obyvatelstva po válce
První poválečné volby v roce 1946 – zvítězila s velkou převahou komunistická strana, u moci až do roku 1990
- komunistický systém neumožnil obnovit původní postavení města jako centra svobodného mezinárodního obchodu
- následující desetiletí – rozvoj těžkého průmyslu
1989 – negativní zkušenost s komunistickou vládou, protesty, změna politického systému
od voleb v roce 1990 rozvoj samospráv obcí a měst, obnova základní struktury občanské společnosti a rozvoj příhraniční spolupráce se Saskem v rámci euroregionu Labe
Předvolba v České republice: +420
Důležitá telefonní čísla:
150 |
Hasiči |
155 |
Záchranná služba |
156 |
Městská policie |
158 |
Policie ČR |
112 |
Evropské tísňové volání |
Státní svátky a dny pracovního klidu v České republice:
1. ledna – Nový rok, Den obnovy samostatného českého státu
O půlnoci z 31.12. na 1.1. slaví země používající gregoriánský kalendář vstup do nového roku. 1.leden je v České republice důležitým dnem především proto, že v roce 1993 zanikla Česká a Slovenská Federativní Republika a vznikly 2 nové státy – ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Proto je tento den od roku 2000 státním svátek – Den obnovy samostatného českého státu. Česká republika je demokratický, parlamentní právní stát, v jehož čele stojí prezident. Zákonodárným orgánem je Parlament (dvě komory – Poslanecká sněmovna a Senát), orgánem moci výkonné je vláda České republiky (skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů).
Velký pátek – pohyblivý svátek
Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, pohyblivým svátkem. Ze svatého týdne je za významný den považován tento den, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Dle tradice je Velký pátek věnován modlitbám a nemá se pracovat s půdou. V pověstech se vypráví o tom, že se právě tento den otevírají poklady v zemi a ve skalách.
Velikonoční pondělí – pohyblivý svátek
Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, pohyblivým svátkem. Název svátku vychází z „velké noci“, v níž byl Kristus vzkříšen. Zároveň se jedná o oslavu jara.
Velikonoční pondělí se váže k událostem z předchozích dnů – k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
V průběhu dopoledne chodí chlapci s pomlázkou za děvčaty a šlehají je za doprovodu recitace nebo zpěvu. Pomlázku mají z vrbového proutí ozdobenou mašlemi. Šleháním předávají dívkám sílu, pružnost, zdraví mladého jarního prutu. Dívky obvykle hochy obdarovávají zdobenými vajíčky (představuje plodnost, úrodnost, život, vzkříšení, symbol zrození, nového života).
1.května – Svátek práce
V sobotu 1. května proběhly v Chicagu dělnické demonstrace za osmihodinovou pracovní dobu bez srážky mzdy a lepší pracovní podmínky. Projevy zněly v angličtině, němčině, polštině, a dokonce i češtině. O tři dny později proběhla stávka zaměstnanců, která již nebyla tak poklidná a skončila několika mrtvými. V roce 1889 byl vyhlášen na paměť vypuknutí stávky Svátek práce. V Čechách se Svátek práce slaví od roku 1890. První oslavy se konaly na pražském Střeleckém ostrově. Oslavy byly spojeny se socialistickou propagandou. Konaly se masové průvody městy, ve kterých byly zastoupeny podniky, školy i různé zájmové organizace. Tradičními prvky průvodů byly alegorické vozy, pugety šeříků, transparenty a mávátka. Průvody byly doplněny o tribunální přednesy čelních představitelů strany a byly povinné. Od roku 1989 se masivní oslavy už nekonají.
8. května – Den vítězství
Den vítězství oslavuje konec druhé světové války nejen v České republice, ale i v Evropě (kapitulace vojsk nacistického Německa 8.5.1945). Západní velmoci vyhlásily za Den vítězství v Evropě 8. května (Francie již 7. května – kapitulace německých vojsk v Remeši), protože to byl poslední den, kdy se na tomto území bojovalo. Některé země uznávají spíše 9. květen. I Československo bylo osvobozeno až 9. května. Jednotliví představitelé politických stran se na datu svátku dlouho nemohli shodnout. Až v listopadu roku 1951 byl schválen zákon, kterým byl stanoven 9. květen jako Den osvobození Československa Sovětskou armádou. Po roce 1989 byl zákonem o státních svátcích několikrát změněn. Den osvobození od fašismu se slavil v roce 1990 9. května a o rok později již 8. května. V roce 2000 byl název svátku přejmenován na Den osvobození. V roce 2004 bylo v rámci projednávání zákona o státních svátcích navrženo, aby 8. květen byl vyhlášen jako Den vítězství. Tím se názvosloví svátku přiblížilo názvosloví používané v západních státech.
5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
V tento den si připomínáme příchod bratrů ze Soluně Cyrila (Jeho původní jméno je Konstantin. Jméno Cyril přijal v klášteře v Římě až krátce před svou smrtí.) a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Z historických pramenů však vyplývá, že už přišli na jaře, někdy kolem 9. března. Tento den se však z liturgického hlediska k oslavám příliš nehodí – předvelikonoční postní doba, a proto byly oslavy přesunuty na den 5.7. – před den připomínající mučednickou smrt Jana Husa. Význam jejich mise spočívá v prosazení staroslověnštiny jako jazyka, ve kterém se sloužily mše. S jazykem se úzce pojí písmo. Pro západní Slovany vytvořil Cyril písmo zvané hlaholice. Období jejich příchodu je v širším měřítku označováno jako příchod křesťanství a vzdělanosti do českých zemí. Byl to také krok k tomu, aby zde vznikla samostatná církev v čele s arcibiskupem. V roce 1863 byli oba prohlášeni za patrony slovanských národů. Papež Jan Pavel II. je dokonce v roce 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy.
Připomínka příchodu slovanských věrozvěstů je daná zákonem z roku 2000.
6. července – Den upálení mistra Jana Husa
Mistr Jan Hus (1370-1415) byl český kněz, náboženský reformátor, kazatel a univerzitní profesor, který byl na kostnickém koncilu v roce 1415 upálen, protože odmítl odvolat své myšlenky. Církev v této době zažívala velký morální úpadek (obohacování prodáváním odpustků), který Hus kritizoval a vyzýval k nápravě církve. Díky svým myšlenkám byl označen za kacíře. Smrt Jana Husa vedla k zesílení vlivu jeho myšlenek a k husitským válkám, ve kterých jeho následovníci bojovali proti římskokatolické církvi. Důsledkem těchto bojů bylo zpustošení do té doby vzkvétající země. Aby nemohly být ostatky Jana Husa uctívány, byl popel vysypán do řeky Rýn.
Jako státní svátek bylo výročí upálení Jana Husa vyhlášeno až v roce 1990, uzákoněno v roce 2000.
28. září – Den české státnosti
V roce 2000 byl v České republice uzákoněn státní svátek pod oficiálním názvem Den české státnosti – Svatý Václav. Tento den je připomínkou události z roku 935, kdy byl ve Staré Boleslavi zavražděn svým bratrem kníže Václav (český světec a symbol české státnosti).
Významnou roli v životě Václava sehrála jeho babička, svatá Ludmila, která se klíčovým způsobem podílela na jeho výchově. Václav se nezasloužil jen o zachování suverenity českého státu, ale také o založení chrámu sv. Víta, hlavního kostela knížectví.
K významným objektům připomínající jeho památku patří Myslbekova jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, socha sv. Václava na Karlově mostě, socha sv. Václava na Vyšehradě či kostel sv. Václava ve Staré Boleslavi.
28. října – Den vzniku samostatného československého státu
Samostatný Československý stát byl vyhlášen 28. října 1918 na Václavském náměstí v Praze. O den později byla samostatnost vyhlášena také na Moravě. Slovensko se připojilo oficiálně tzv. Martinskou deklarací, která byla přijata Slovenskou národní radou, a to 30.10. v Turčianském Sv. Martině. Bylo ale za potřebí sjednotit kulturní i ekonomickou úroveň, a proto na Slovensko odešla část české inteligence. V roce 1919 byla v Bratislavě založena první slovenská univerzita.
Československo vzniklo jako demokratický stát. Veškeré záležitosti řešil Národní výbor, v jehož čele stál František Soukup, Vavro Šrobár, Antonín Švehla a Alois Rašín. Na území Československa žilo také velké množství Němců, Maďarů, Poláků a Ukrajinců. Přesto, že se předpokládalo, že německé oblasti z Českých zemí, budou součástí státu, byla vyhlášena samostatná provincie Deutschböhmen, na severu Moravy a Slezska spolková země Sudetenland a další dvě německé pohraniční území. Němci se snažili o převrat a o odpojení svých měst.
Československá vláda vydala prozatímní ústavu, na základě které se z Národního výboru stalo Národní shromáždění. První schůze, tohoto shromáždění, se konala 14. 11. 1918. Na ní byl zvolen 1. československý prezident T. G. Masaryk a byla také jmenována vláda v čele s Karlem Kramářem.
17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii
Tento den je připomínkou dvou významných událostí, jedna je z roku 1939 a druhá z roku 1989.
V roce 1939 se v Praze i jiných městech konaly protiněmecké demonstrace, při kterých byl postřelen student Jan Opletal. Svým zraněním podlehl o pár dní později. U příležitosti jeho pohřbu se konaly tiché demonstrace, jichž Němci využili k perzekučním akcím. V noci z 16. na 17. 11. 1939 provedli razie ve studentských kolejích. Do koncentračních táborů odvezli 1200 studentů, 9 studentských funkcionářů popravili a uzavřeli české vysoké školy. 17. listopad byl na základě těchto událostí a protestů v cizích zemích vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. O celých padesát let později, 17. 11. 1989 byla uspořádána studentská vzpomínková slavnost ke Dni studentstva. Brutální policejní zákrok proti účastníkům vyvolal rozhořčení veřejnosti a protestní akce. Následovala okupační stávka na vysokých školách, ke které se přidali také herci všech divadel. Události vyústily v tzv. Sametovou revoluci. V tomto období docházelo k tak zásadním změnám, že došlo k pádu komunismu. Dne 29. 12. 1989 byl prezidentem republiky zvolen Václav Havel.
24. prosince – Štědrý den
Vánoce jsou křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista. V České republice je chápeme především jako svátky pokoje a klidných láskyplných rodinných oslav, bez ohledu na náboženské vyznání. S Vánocemi se pojí množství lidových zvyků a tradic. Mezi nejvíce dodržované patří vánoční stromeček, vánoční dárky (které nosí Ježíšek), zpívání koled, štědrovečerní večeře (bramborový salát, kapr) a vánoční cukroví. Často se můžeme setkat s tím, že každá rodina dodržuje ještě další zvyky, např. krájení jablka (hvězdička uprostřed znamená štěstí a zdraví v následujícím roce), lití olova (zjistíme, co nás čeká v následujícím roce), skořápkové lodičky, zlaté prasátko (pokud nebudeš celý den jíst, uvidíš zlaté prasátko). V mnoha rodinách je také rozšířený zvyk líbání pod zavěšeným jmelím. To však musí být darované, nesmíme si ho koupit sami. Políbení pod jmelím nám podle tradice zajistí dostatek lásky po celý příští rok. Dostatek peněz v následujícím roce nám naopak zajistí kapří šupina schovaná pod talířem při štědrovečerní večeři.
25.prosince – 1. svátek vánoční
Boží hod vánoční je významným křesťanským svátkem, pravým začátkem Vánoc. V tento den lidé navštěvovali kostely, kde rozjímali a trávili čas v poklidu. Stavěly se betlémy, které lidé chodili obdivovat. Podle lidových tradic by se dnes nemělo pracovat, uklízet, stlát postele nebo sklízet ze stolu. Měli bychom odpočívat a vychutnávat si vánoční atmosféru. Zatímco dříve se nikam nechodilo a trávil se čas s rodinou, dnes mnozí navštěvují své příbuzné. Na druhou stranu je to příležitost pro slavnostní rodinný oběd. Tradičním pokrmem je pečená husa. Pokud nemáte husu rádi, můžete si připravit svíčkovou s houskovým knedlíkem, vepřovou pečeni nebo vánoční šunku.
26. prosince – 2. svátek vánoční
Druhý svátek vánoční je spojen s osobností svatého Štěpána, který se stal prvním křesťanským mučedníkem. Byl ukamenován za to, že hlásal, že ježíš Kristus je synem Boha. Podle tradic může být i dnešním tradičním obědem pečená husa, kachna, krůta nebo krocan, většinou s knedlíkem a zelím.
K tomuto dni se také váže mnoho pranostik, např.:
- Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
- Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
Kromě pranostik je dnešní den spojen také s koledou…Koleda, koleda, Štěpáne! …
V České republice jsou pro odpad určené kontejnery (případně popelnice), které svým barevným označením napovídají, který odpad do nich patří.